Tyto snímky dokládají, že Baťka měl nejen kněžské schopnosti, ale i výrazný cit pro vyváženou obrazovou kompozici a vytříbenou formu, poněkud neobvyklý v kontextu amatérské fotografie. Jeho snímky často svou přesvědčivou kompoziční jistotou obracejí naši pozornost úplně mimo význam zobrazených objektů.
Baťkovy snímky zobrazují krajinu, lidské charaktery, moderní společnost a její technologie; ve své jasnosti a zdánlivé objektivitě odkrývají charakter překotně se měnící doby téměř před sto lety, sledované pozorným divákem s relativním odstupem cizince. Baťka nezachytil rychle mizející dobu jen na fotografiích – doprovodil své snímky také bezprostředními zápisky z americké cesty.
Na jedné z fotografií vidíme Baťku samotného – trochu zavalitého, pracovitě vyhlížejícího muže středního věku s odstávajícíma ušima a sovími brýlemi. Jeho rukopis je psán úhledným pravidelným písmem včetně oprav a různých barevných značek, podle kterých se můžeme dohadovat, že ho možná připravoval k publikaci. V každém případě se postavil k dokumentaci své cesty velmi zodpovědně.
Mnohé z jeho fotografií zachycují prostě to, co pro něj muselo být novinkou : velké lesklé automobily, letadla, newyorský Luna Park, parník Queen Mary, nebo dokonce skutečného Indiána.
Mnohé se vyznačují promyšlenou geometrií a značnou kompoziční vyvážeností: hory amerického západu, strom joshua, moderní křivky velké Boulder (nyní Hoover) Dam, Grand Canyon, Monument Valley, Yellowstone. Přestože některá ze zachycených míst jsou turistickými atrakcemi, Baťkovy snímky vynikají pečlivou kompozicí a citem pro fotografické řemeslo, které jim dávají formální čistotu a nadčasovost.
Mezi Baťkovými obrazy najdeme některé, které zachycují - buď záměrně nebo náhodou – řadu běžných situací, které v nás silně zarezonují svou opravdovostí. Navždy zmrazují nenávratně ztracené okamžiky. Vstupujeme do světa Středozápadu Spojených států třicátých let pohledem cizince z neznámé země, kterou by si většina lidí zachycených na jeho snímcích těžko dokázala představit.
Učený Baťka je také laickým antropologem - zobrazuje rodinné a profesní vztahy, zaklíčované v držení těla a ve vzájemných konstelacích, režírovaných na jevišti skutečného života. Stejně jako pozdější američtí pouliční fotografové šedesátých let dobře věděl, jak naaranžovat scénu a světlo z dobrého úhlu a kdy stisknout spoušť.
Většina lidí na fotografii jsou členové českých přistěhovaleckých komunit ve východní Nebrasce
Některé snímky jsou spíše prozaické: můžeme přijmout jejich „objektivní“ pravdu - problematickou pravdu dokumentární reportáže. Ale v jiných můžeme najít vizuální citlivost, která příbližuje tyto amatérské obrazy umění.
Po návratu do Čech učil Mons. Baťka teologii na gymnáziu v Nymburku. Během německé okupace se mu podařilo vyhnout se vězení. Později, po komunistickém puči a následných persekucích náboženské obce, odešel do důchodu do rodného kraje, kde působil jako kněz ve vzdálené farnosti blízko Klatov na Šumavě.
Druhou polovinu svého života prožil Baťka spolu s mladší sestrou Marií v malé vesnici Kolinci v jihozápadních Čechách. Zemřel v roce 1979, a sestra, která o něho na sklonku života pečovala, ho následovala v roce 2004. Rodinný dům a veškerý majetek odkázala církvi. Během vyklízení se našly krabičky s diapozitivy, negativy a zvětšeninami, a také rukopis deníku z cesty do Ameriky s názvem „30 000 kilometrů vlakem, lodí a automobilem“.
V roce 2008 se staly základem multimediální výstavy s názvem „A z tohoto důvodu…“ v Galerii Školská 28 v Praze.
No hay comentarios:
Publicar un comentario